Buďme chytrými špačky. Využijme krizi ve svůj prospěch.

Autor článku: Bc. Karolina Ponocná Kamberská, recenze Ing. Hana Pávková Málková

„Potravinová nejistota” je termín, který jsme ještě nedávno neznali. Jenže svět se mění. Jistota, že se i za měsíc budeme moci dobře najíst, řadu z nás s rostoucími cenami opustila. Už se objevují i optimistické zprávy, jenže najít ztracený klid bude chvíli trvat…

Trh často vytváří zdání, že čerstvé kvalitní potraviny jsou dražší než polotovary a průmyslové sladkosti. Nedává to smysl ­- logika by napovídala, že více zpracovaný výrobek bude stát víc. Prodejci ale možná sázejí na fakt, že finančně zajištění lidé ochotněji investují do svého zdraví. A tak pekař často prodává celozrnný rohlík za dvojnásobek ceny smažené koblihy. A v restauraci dáte za čaj z čerstvé máty víc než za panáka rumu.

Tento začarovaný kruh navíc posiluje fakt, že nekvalitní jídlo bývá více kalorické, takže poskytuje pocit většího přísunu energie. Přesně to hledáte, když máte obavy o budoucnost.

Jak to souvisí se špačky z našeho titulku? Britští vědci před dvaceti lety sledovali nutriční návyky špačků. Zjistili, že dominantnější členové hejna měli pravidelný přístup k potravě, a proto zůstávali zdraví a štíhlí. Zato špačci, kteří se dostávali k jídlu hůře, měli tendenci se přejídat. Chtěli se pojistit pro období nedostatku. Díky tomu nabírali hmotnost a hůře se jim létalo, čímž se jejich situace dále zhoršovala. 

Je v tom něco podobného lidskému chování. Asi proto se tato studie stala mediálně populární právě teď. 

Pokud bychom připustili, že zdravé jídlo je jen pro milionáře, nezbyde nám než rezignovat a živit se celou letošní zimu bílým tousťákem. 

Naštěstí cesta ven existuje. Jmenuje se vaření. Vaření ze základních, levných surovin. Zemáky a zelé, živobytí celé– vychvaluje staré beskydské přísloví kombinaci brambor a zelí (obranu nebohých brambor před nutričními kritiky si přečtete zde). 

My bychom ještě dodali, že aby jídlo bylo opravdu nutričně plnohodnotné, je třeba přidat i zdroj bílkovin. 

A jak takové jídlo poskládat za pár korun? Přesně o tom bude náš celý podzimní seriál. První článek, kde se dozvíte, jak jíst kvalitně a přitom ušetřit, si můžete přečíst zde.

Co jsme ochotni obětovat?

Nedávno jsme na STOBím Instagramu položili otázku, jestli se aktuální ekonomická situace nějak projevila na vašem jídelníčku. Zatímco 40 % respondentů odpovědělo „ano”, dalších 43 % velké změny dělat nemuselo, ale obává se, že to ještě přijde. 

Tento výsledek je jasnou známkou nejistoty. I ti z nás, kterých se zatím omezování nedotklo, žijí zatíženi obavou z budoucnosti. Právě tady pramení podvědomá tendence „dělat si zásoby”, ať už ve spíži, nebo na vlastním těle. 

Nejsme v tom sami. Že je dostupnost jídla problémem v chudých částech světa, na to jsme tak nějak zvyklí. Řada z nás léta posílá kousek svého výdělku na pomoc potřebným.

Problém ale v poslední době zasahuje i bohaté země. Tam většinou nejde o přežití, ale spíš o zdraví. Nedávný průzkum ve Velké Británii ukázal, že i 44 % britských spotřebitelů při nákupech potravin více počítá. Z hlediska přírody je to možná i dobře, že? Naše neskromnost byla pro ni dlouhodobou zátěží. Ale je to dobře pro nás? Můžeme uskromnění využít pozitivně i pro sebe?

Skromnost neškodí. Škodí rezignace.

Kdo zkusil držet odlehčující půst (třeba křesťanský před Velikonocemi), zná jeho blahodárný efekt. Nemluvíme teď o absolutním půstu „jen o vodě”, o jehož zdravotním přínosu můžeme s úspěchem pochybovat. 

Mluvíme o omezení všeho zatěžujícího – alkoholu, sladkostí, každodenní konzumace masa. Takové odlehčení je zdravé pro tělo i peněženku. 

Proto je fajn vzít krizi jako šanci – dobře, musím teď šetřit. Škrtnu to, co mi škodí.

V době šetření máme vždycky dvě možnosti: 

• Uvařit zdravé jídlo z levných základních surovin, jako jsou brambory, sezónní nebo mražená zelenina, čočka, fazole, rýže, řepkový olej, vajíčka. Doplnit ho spoustou zelených bylinek z květináče na okně nebo ze zahrady a přidat hrst strouhaného sýra.
• Anebo rezignovaně sníst cokoliv dostupného, třeba špagety, párek a kečup. Takové jídlo dá vašemu tělu jen malou část toho, co potřebuje. Nic proti těstovinám, v uměřeném množství je to kvalitní zdroj sacharidů. Ale když si s omáčkou na špagety trochu víc vyhrajete, máte kvalitní jídlo za pár korun – konzervovaná rajčata i dnes koupíte za dvacku, stejně jako třeba fazole nebo kukuřici, a snadno to celé doplníte hromádkou něčeho zeleného. A jak doplnit bílkoviny? První možnost je koupit kousek masa v akci – možná zjistíte, že to vyjde levněji než ten párek, pokud cenu přepočítáte na obsah masa. Další možností je konzerva tuňáka (opět doporučujeme číhat po akcích) anebo si připravte „boloňskou“ ze sóji nebo čočky. 

Podle ankety na našem Instagramu hodně respondentů z finančních důvodů omezuje ryby. I tahle zdánlivá maličkost se na našem zdraví může podepsat – ryby jsou zdrojem důležitých látek, které chrání naše tělo před civilizačními chorobami. Jejich ceny vyletěly opravdu dramaticky. Není to ale důvod vzdát se jich úplně. Levné sardinky jsou skvělým zdrojem omega 3 mastných kyselin i vápníku (díky jedlým kostem). Rybí pomazánku mají většinou rádi i ti, kdo čerstvé ryby nechtějí, tak proč toho nevyužít? 

Kdo se nepoddá rezignaci, pěstuje za oknem bylinky a na jaře k nim přidá pár truhlíků s koktejlovými rajčaty. Naučí se v přírodě poznávat divoké byliny a jakmile roztaje sníh, začne svou rodinu krmit touto aromatickou zásobárnou zdraví. 

Požádat o pomoc není hanba

Na podzim vám budeme nabízet tipy, jak dobře vařit a vyhnout se tak pasti, do které nás zatahuje potravinová nejistota. 

Pokud by ale promyšlené domácí vaření nestačilo, nestyďte se zažádat o státní podporu nebo o pomoc některé charitativní organizace. Řada z nás žila s pocitem, že žádat o pomoc je ostuda, protože pracovitý člověk se o sebe dokáže postarat. Je to pravda, ale v normálních dobách. Současnost normální není a krize zasahuje řadu lidí, kteří jsou v tom nevinně. Mají třeba jen smůlu, že pracují v hodně zasaženém oboru. Pokud mezi ně patříte, nechte si pomoci. Poraďte se na úřadě, na co máte nárok, nebo zkuste některou z charitativních organizací. Většina z nich pracuje lokálně, nejlepší je tedy poptat se v místě vašeho bydliště. Jiné pokrývají celou republiku – namátkou třeba tyto: 

https://www.potravinovebanky.cz/potrebuji-pomoct

https://www.charita.cz/jak-pomahame/doma/

Celá historie lidstva je důkazem, že po každé krizi přichází rozkvět. Naším úkolem je nepropadat beznaději (nebo si ji dovolit jen občas). A dělat všechno pro to, abychom těžkým obdobím prošli zdraví a silní. Protože jen tak si budeme moci následný rozkvět pěkně užít!